Moc toho nezvedne, ale o to víc toho namluví.

Verča je aktuálně služebně nejstarší trenérka v gymu a je pomalu součástí jeho inventáře. Není snad dne, kdy byste ji tam nepotkali. Své odrostlé děti už neuzvedne, takže jí nezbývá než zvedat železo a sama sebe.

Věnuje se také rozvoji flexibility a sem tam stojkuje nebo si zacvičí akrojógu. V rozcvičkách a docvičkách se nejraději věnuje mobilitě a flexibilitě, protože té není nikdy dost. Má ráda pohybové výzvy, čím praštěnější, tím lepší. Miluje pečení a dokonce to pečivo taky ráda jí.

Moc toho nenamluví, ale o to víc toho zvedne.

Chcete-li si dát pořádně do těla, jeho tréninky zcela jistě vaši touhu uspokojí. Jeho svěřenci mají neskutečný progres, perfektní techniku a z členství v gymu vyždímají úplný maximum.

Podobně jako Verču, najdete Mišáka v gymu každý den. Pokud ho zrovna nenajdete někde ve sklepení gymu, bude se pravděpodobně rochnit v nějakém potoce ve snaze ulovit některého z živočichů v něm žijících. Za odměnu si pak zajede na pizzu nebo burger.

Jitka se do trenérského týmu přesunula po dlouhých letech v řadách studentů. Nebyl trénink, kde by nebyla Jitka. Tak dlouho poctivě trénovala, až přešla na druhou stranu a na studenty teď dohlíží.

Jitka sportuje odjakživa, a to v pestré paletě oblastí. Profesionálně hrála americký fotbal a dokonce má i medaili pro mistryni republiky. Potkat ji můžete na běžeckých závodech nebo třeba v bazénu.

Ráda poznává nové lidi a (!) ráda peče. Z trouby tahá hlavně francouzské dezerty nebo čokoládové pralinky, takže pokud to bude nosit i na tréninky, frekvence 2x týdně nebude úplně dostačující.

Jeden z našich trenérů je Mišák, druhý je Michal. A není náhoda, že se jmenují stejně – bydlí ve stejném městě, cvičit začínali stejně, cvičí stejně dlouho a stejně dobře.

Michal se teď pohybuje i v našem perimetru. Je příslušník ozbrojených složek, takže si vás vezme do parády pěkně poctivě. Cvičení a zdravému životnímu stylu se věnuje celý život. V holešovickém gymu na něj narazíte v úterky a čtvrtky odpoledne.

Zdeňka motivuje úsměvem, dobrou náladou a sem tam i nekorektním humorem.

Trenérka, herečka a taky tak trochu matka. To je Zdeňka. V posledních letech běhá spíš s nočníkem a kromě kettlebellů zvedá nad hlavu svoji ratolest.

Devět let trénovala v jednom z pražských gymů, kde zvedala kettlebelly, železo i sama sebe.

Má ráda sladké, maso a občas pije i něco jiného než vodu.

Řídí se heslem: „Dobrej trenér se pozná podle toho, že jeho svěřenci jsou lepší než on!“ Tak kdo chce být lepší než Zdeňka?